Jmenuju se Ivana, je mi 48 a nyní se léčím s hepatitidou C. Nakazila jsem se před mnoha lety při operaci, když jsem dostala infikovanou krev. Až pak jsem se dozvěděla, že před rokem 1992 se na hepatitidu C krev vůbec netestovala. Stát se to mohlo každému. V ČR žijí tisíce osob, které o své nákaze neví.
Co je žloutenka typu C?
Co se v těle děje
Virus žloutenky typu C se krví dostává do jater, kde se množí v jaterních buňkách. Tělo se jej následně snaží eliminovat a v játrech tak vzniká zánět. Pokud se neléčí, může dojít i k jejich trvalému zjizvení, v horších případech dokonce k cirhóze nebo k rakovině. Žloutenka typu C, nazývaná odborně hepatitida C, je tak vůbec nejčastějším důvodem pro transplantaci jater. Přestože se jedná o nejčastější formu žloutenky, člověk o nákaze často neví i několik let. Příznaky žloutenky typu C se totiž u velké části nemocných vůbec neprojeví nebo jsou jen velmi mírné. O přítomnosti viru v těle se tak lidé nezřídka dozvídají až po několika letech, když už se začínají ozývat zničená játra.
Na rozdíl od typů A a B proti hepatitidě C neexistuje očkování. Virus byl objeven až v roce 1989, teprve od roku 1992 se plošně testuje krev dárců. U 80-90 % nakažených přechází nemoc do chronické podoby, u 30 % infikovaných osob se vyvine cirhóza.
Jak se liší od ostatních typů?
Hepatitida A
Přezdívaná také nemoc špinavých rukou. Virus je vylučován ve stolici a k jeho šíření tak přispívá zejména nedostatečná hygiena. Příznaky jsou podobné klasické chřipce, má pouze akutní fázi. Na žloutenku typu A existuje očkování, nikoliv však léky. Léčba tak probíhá pouze pomocí režimových opatření, která vytvářejí imunitnímu systému ideální podmínky pro boj s nemocí.
Hepatitida B
Šíří se především krví a jinými tělesnými tekutinami (zejména sperma a poševní sekret). Je závažnější než žloutenka typu A. Po relativně krátké době může přejít — a také často přechází — do chronické fáze. Pacientům jsou podávány léky. Stejně jako na typ A, tak i na žloutenku typu B existuje očkování.
Hepatitida C
Závažná forma žloutenky, která ve většině případů nebývá včas rozpoznána a přechází do chronické fáze. Přenos probíhá především krví, někdy také prostřednictvím tělních tekutin. Na tento typ neexistuje očkování, existují ale účinné metody léčby.
Hepatitida D
Objevuje se pouze v kombinaci se žloutenkou typu B, jejíž průběh může výrazně zkomplikovat. Přenáší se také podobnými cestami jako typ B a stejná je i léčba. Výskyt hepatitidy D je však velmi malý. Tomuto typu žloutenky je možné se bránit prostřednictvím očkování pro typ B.
Hepatitida E
Typ žloutenky vyskytující se především v rozvojových zemích, má pouze akutní fázi s příznaky podobnými typu A. K přenosu dochází nejčastěji prostřednictvím kontaminované vody a potravin. Typ E je nebezpečný zejména pro těhotné ženy. Vědci pracují na vyvinutí vakcíny.
Jaký je výskyt v populaci?
Na celém světě žloutenka typu C sužuje 71 milionů lidí. V ČR se jedná o nejčastější typ virové hepatitidy. Studie z roku 2015 provedená Fakultou vojenského zdravotnictví Univerzity obrany navíc odhalila, že mezi dospělými je nakažených víc, než se doposud předpokládalo. Žloutenkou typu C tak u nás trpí přibližně 0,5 % populace a každý rok přibývá asi 1 000 nových případů. Nedávná epidemiologická studie ukázala, že v chronickém stadiu virové hepatitidy C u nás žije až 80 000 osob.
Jak ji poznám?
(Ne)typické projevy
Včasné rozpoznání žloutenky typu C značně komplikuje fakt, že její projevy bývají i v počátcích onemocnění velmi slabé nebo vůbec žádné. Lékaři tak nákazu často objeví při zcela jiném vyšetření. Některé příznaky nám přesto mohou napovědět, že se virus v našem těle nachází.
Mezi příznaky, které mohou HCV doprovázet, patří:
- Zvýšená únava
- Přechodná ztráta chuti k jídlu
- Bolesti svalů a kloubů
- Poruchy soustředění
- Napětí v pravém podžebří
- Trávící obtíže a/nebo zvracení
- Svědění kůže
- Zežloutnutí pokožky a očního bělma
- Tmavá moč
- Horečka
Může se to týkat i mě?
Žloutenka typu C se přenáší především krví, může se ale šířit i prostřednictvím tělních tekutin nebo z nakažené matky na dítě. Neohrozte své děťátko a požádejte lékaře o test. Mezi rizikové skupiny navzdory častému přesvědčení nepatří pouze narkomané, ale také osoby často střídající sexuální partnery, zdravotnický personál či osoby s tetováním nebo piercingem (zejména pokud toto bylo realizováno v nevyhovujících hygienických podmínkách). Zvláštní skupinu tvoří lidé, kterým byla podána krevní transfuze před rokem 1992. V té době se totiž krev dárců netestovala na přítomnost viru žloutenky typu C.
Testování
Odhalit žloutenku typu C není snadný úkol. Neukáže ji totiž běžný rozbor krve, ale musí být proveden speciální test na přítomnost viru nebo protilátek. O ten můžeme požádat svého praktického lékaře, který nás také může doporučit k příslušnému odborníkovi.
Otestovat se můžeme také v pohodlí domova a to jednoduchým testem na protilátky. Test z lidských slin se dá koupit v lékárně za dostupnou cenu a rychle zjistíme, jestli jsme se s virem někdy setkali. Při pozitivním výsledku je ale nutné navštívit lékaře, aby výsledek ověřil a stanovil finální diagnózu.
Na nemoc se však nejčastěji přijde při jiných vyšetřeních, zejména pokud během nich vyjdou špatné výsledky jaterních testů. Prodiskutujte situaci s obvodním či specializovaným lékařem pro léčbu virových hepatitid.
Kde se testuje a léčí?
Mapa pracovišť podle léčebných center.